Twoja przeglądarka jest nieaktualna i niektóre funkcje strony mogą nie działać prawidłowo.

Zaktualizuj przeglądarkę, by korzystać z tej strony bezpieczniej, szybciej i sprawniej.

Aktualizuj przeglądarkę

We use cookies and similar techniques on this site to enhance your user experience and ensure security, stability and performance of this website. Read more Szczegółowe zasady wykorzystywania cookies i ich rodzaje opisaliśmy szczegółowo w naszej Privacy Policy .

Możesz w każdej chwili określić warunki przechowywania lub dostępu do plików cookies w ustawieniach swojej przeglądarki internetowej.

Jeśli kontynuujesz korzystanie z portalu siepomaga.pl (np. przewijasz stronę portalu, zamykasz komunikat, klikasz na elementy na stronie znajdujące się poza komunikatem), bez zmiany ustawień swojej przeglądarki w zakresie prywatności, uznajemy to za Twoją zgodę na wykorzystywanie plików cookies i podobnych technologii przez nas i współpracujące z nami podmioty. Zgodę możesz cofnąć w dowolnym momencie poprzez zmianę ustawień swojej przeglądarki.

URGENT: Edyta is fighting for every breath. To save her life, we have to mobilise support!

Edyta Wierzchowska
Urgent!

URGENT: Edyta is fighting for every breath. To save her life, we have to mobilise support!

452 986,23 zł ( 35.34% )
Still needed: 828 473,77 zł
9300 donors

Donate via SMS

Phone number 72365
Content 0118521
2,46 zł (including VAT)
Send SMS now
Goal:

A year’s supply of unreimbursed therapy in the fight against cystic fibrosis

Fundraising organizer: Fundacja Siepomaga
Edyta Wierzchowska, 29 years
Chrościn, mazowieckie
cystic fibrosis in chronic respiratory failure
Starts at: 05 March 2021
Ends at: 20 September 2021

Description

ENGLISH:

My name is Edyta and I am 28 years old. I have had cystic fibrosis ever since I was born. It is a genetic disease that slowly destroys my whole body... It attacks not only my lungs but also my pancreas, liver, intestines and kidneys. It floods them with thick and sticky mucus. Breathing is getting harder. I am running out of strength... I am afraid because I do not know how much longer I can go.

We all have dreams: those which are easy to achieve and those which are, unfortunately, unachievable. I also have dreams. And the most important one is that I want to live... I would like to start a family, to help others, and this is why I started studying social work. Unfortunately, my plans were thwarted as my health started to deteriorate. Although it is not easy to fight the disease, my life can be saved!

Edyta Wierzchowska

My day has always been different from the day of healthy people. I get up early in the morning because I have to inhale and insert a chest tube several times a day to get rid of the mucus... I take a large dose of drugs every day so that I can still live and breathe. I was diagnosed with cystic fibrosis shortly after my birth. I lived with the thought that my life was in mortal danger and I might die prematurely. Cystic fibrosis is an early death sentence... I tried to appreciate every day: meet my friends, have fun, learn, go out, see the world, and get the most out of life... I knew I might not have much time left.

At the end of 2019, my health deteriorated drastically. Unfortunately, in this fight where my life is at stake, the disease began to win and take away everything I dreamed of. I stopped breathing on my own and have to be connected to oxygen 24 hours a day. My lung capacity is at 20%! Every two months on average, I am hospitalised as my disease exacerbates, and spend about three weeks in the hospital... Moreover, I was diagnosed with diabetes. Seemingly simple everyday tasks, such as taking a bath or making a meal, are extremely difficult for me. I am very weak and dependent on the help of my loved ones. Fortunately, they always support me and have never let me down.

Edyta Wierzchowska

Currently, I try to qualify for a lung transplant, which is the hope for my future and my life. However, I have to meet a number of conditions... I have to pass the qualification process, be in a good state of health, and have a donor. I am afraid I will not have enough time. I know that my chances are smaller every day. I do not want to die. I want to live, stay with my family, and make my dreams come true. I still have so much ahead of me!

There is a way to give me more time I need so much, and save me! In 2020, causal drugs appeared. They treat the cause of the disease, and not the effect. Thanks to them, lung capacity is increased and the disease does not develop so rapidly. For me, they mean saving my life... Unfortunately, this treatment is not reimbursed in Poland! I need a lot of money to get a chance. The cost of one year of treatment is over PLN 1 million (USD 250 thousand), i.e. almost PLN 100 thousand (USD 25 thousand) a month!

I am 28 years old. My life is fully dependent on the disease. I will never be able to raise that amount of money on my own... My family, friends, and acquaintances are doing their best to save me, but it is still not enough... I have to ask for help from you, good-hearted people, hoping that you will consider my life valuable enough to be saved.

Every penny counts raising my hopes that I can win the fight against the disease. Every penny can turn out to be the one that saves my life... Help me, please! Save me...

Edyta

Edyta Wierzchowska

DEUTSCH:

Mein Name ist Edyta und ich bin 28 Jahre alt. Ich habe seit meiner Geburt mit Mukoviszidose zu kämpfen. Es ist eine genetisch bedingte Krankheit, die meinen gesamten Körper langsam zerstört... Sie befällt nicht nur die Lunge, sondern auch die Bauchspeicheldrüse, die Leber, den Darm und die Nieren. Die Krankheit gießt sie mit dickem und zähem Schleim. Das Atmen wird immer schwerer, ich habe keine Kraft mehr... Ich habe Angst, weil ich nicht weiß, wie lange ich das noch aushalten kann.

Jeder von uns hat Träume – solche, die leicht zu verwirklichen sind und solche, die leider nicht verwirklicht werden können. Ich habe sie auch und einer von ihnen ist der wichtigste: Ich möchte leben... Ich möchte eine Familie gründen, ich möchte anderen helfen, deshalb habe ich ein Studium im Bereich der Sozialarbeit begonnen. Leider wurden meine Pläne durch eine Verschlechterung der Gesundheit vereitelt. Obwohl der Kampf gegen die Krankheit nicht einfach ist, kann mein Leben dennoch gerettet werden!

Mein Tag sah immer anders aus als der eines gesunden Menschen. Ich stehe früh morgens auf, weil ich mehrmals am Tag Inhalationen und Thoraxdrainagen durchführen muss, um die restlichen Sekrete loszuwerden... Jeden Tag nehme ich eine große Dosis Medikamente, dank derer ich noch leben und atmen kann. Die Krankheit wurde kurz nach meiner Geburt diagnostiziert. Ich lebte mit dem Gedanken, dass ich in Lebensgefahr bin und mich vorzeitig von diesem Leben verabschieden werde – Mukoviszidose ist ein frühes Todesurteil...Ich habe versucht, jeden Tag zu schätzen - meine Freunde zu treffen, zu spielen, zu lernen, zu reisen, die Welt zu erkunden, das Leben in vollen Zügen zu genießen... Ich wusste, dass ich nicht viel Zeit haben könnte.

Ende 2019 verschlechterte sich mein Gesundheitszustand drastisch. Leider begann meine Krankheit in diesem Kampf um Leben und Tod zu gewinnen und alles wegzunehmen, wovon ich träumte. Ich atme nicht mehr alleine, ich muss 24 Stunden am Tag Sauerstoff erhalten. Meine Lungenfunktion liegt bei ca. 20%! Im Durchschnitt gehe ich alle zwei Monate mit einer Verschlimmerung der Krankheit ins Krankenhaus und verbringe dort ungefähr drei Wochen... Außerdem wurde bei mir Diabetes diagnostiziert. Alltägliche, scheinbar einfache Aktivitäten wie Baden oder selbständige Zubereitung von Mahlzeiten, sind für mich unheimlich schwierig. Ich bin sehr schwach und auf die Hilfe meiner Verwandten angewiesen, die mich glücklicherweise immer unterstützen und mich nie im Stich gelassen haben.

Im Moment bin ich dabei, mich für eine Lungentransplantation zu qualifizieren, was meine Hoffnung für die Zukunft ist – eine Hoffnung zu leben. Der Weg zu ihrer Durchführung ist jedoch lang... Ich muss qualifiziert sein, ich muss bei angemessener Gesundheit sein, ich brauche einen Spender. Ich habe Angst, dass ich es nicht erleben werde. Ich weiß, dass meine Chancen von Tag zu Tag geringer werden. Ich will nicht sterben, ich will leben, bei meiner Familie bleiben, meine Träume wahr werden lassen – es liegt noch so viel vor mir!

Es besteht die Möglichkeit, mir wertvolle Zeit zu verschaffen, um mich zu retten! Im Jahr 2020 erschienen kausale Medikamente, die nicht die Wirkung, sondern die Ursache der Krankheit behandeln – dank ihnen steigt die Kapazität der Lunge, die Krankheitsentwicklung verlangsamt sich. In meinem Fall retten sie Leben... Leider wird diese Behandlung in Polen nicht erstattet! Um eine solche Chance zu bekommen, wird riesiges Geld benötigt. Die Kosten für die jährliche Behandlung betragen über 1 Mio. PLN (ca. 250.000 €), fast 100.000 PLN (21.000 €) pro Monat!

Ich bin 28 Jahre alt, ich stehe unter dem Diktat meiner Krankheit, ich alleine werde selbst nie so viel Geld sammeln... Meine Familie, Freunde, Bekannte – jeder tut, was er kann, um mich zu retten, aber es reicht immer noch nicht... Ich muss Sie um Hilfe bitten – Menschen mit guten Herzen, in der Hoffnung, dass Sie mein Leben so wertvoll finden, dass es noch dauert.

Jeder Euro gibt mir die Hoffnung, dass ich den Kampf gegen die Krankheit gewinnen kann. Jeder kann derjenige sein, der ein Leben rettet... Bitte, helfen Sie mir. Retten Sie mich…

Edyta

Edyta Wierzchowska

ESPAÑOL:

Me llamo Edyta y tengo 28 años. Sufro de fibrosis quística desde que nací. Es una enfermedad genética, que va destruyendo lentamente todo mi organismo... No solo ataca los pulmones, sino también el páncreas, el hígado, los intestinos y los riñones. Los inunda de una mucosidad espesa y pegajosa. Cada vez me cuesta más respirar, me estoy quedando sin fuerzas... Tengo miedo, porque no sé cuánto tiempo más podré resistir.

Todos tenemos sueños, los que son fáciles de realizar y los que, por desgracia, no podemos alcanzar. Yo también los tengo, uno de ellos es el más importante: quiero vivir... Me gustaría formar una familia, me gustaría ayudar a los demás, por eso empecé a estudiar trabajo social. Por desgracia, mis planes se han visto truncados por un empeoramiento de mi salud. Aunque luchar contra esta enfermedad no es algo sencillo, ¡es posible salvarme la vida!

Mi día a día siempre ha sido distinto al de una persona sana. Me levanto temprano por la mañana, porque tengo que hacer inhalaciones y drenajes torácicos varias veces al día para eliminar las secreciones... Cada día tomo una gran cantidad de medicamentos para poder seguir viviendo y respirando. Me diagnosticaron la enfermedad poco después de nacer. He vivido pensando que mi vida corría un peligro mortal y que podía morir antes de tiempo – la fibrosis quística es una sentencia de muerte temprana... He intentado valorar cada día –reunirme con mis amigos, divertirme, aprender, salir, ver el mundo, aprovechar la vida al máximo–... Sabía que tal vez no tenía mucho tiempo.

A finales de 2019, mi salud se empeoró drásticamente. Por desgracia, mi enfermedad en este combate a muerte empezó a tener ventaja y a quitarme todo lo que soñaba. Dejé de respirar por mí misma, las 24 horas del día tengo que estar conectada a una bombona de oxígeno. ¡Mi capacidad pulmonar está al borde del 20 %! Cada dos meses se acentúa la enfermedad y tengo que pasar unas tres semanas en el hospital... Además, me han diagnosticado diabetes. Las tareas cotidianas, aparentemente sencillas, como bañarme o preparar una comida por mi cuenta, me resultan muy difíciles. Estoy muy débil y dependo de la ayuda de mis seres queridos, que afortunadamente siempre me apoyan y nunca me han fallado.

En estos momentos estoy en proceso de cualificarme para un trasplante de pulmón, lo que me da esperanza para el futuro, esperanza de vivir. Sin embargo, aún tengo un largo camino por delante... Tengo que cumplir los requisitos para recibir el pulmón, tener una salud adecuada y encontrar un donante. Me temo que no viviré para verlo. Sé que cada día que pasa mis posibilidades disminuyen. No quiero morir, quiero vivir, estar con mi familia, hacer realidad mis sueños... ¡aún tengo mucho por delante!

¡Hay una oportunidad de ganar un tiempo precioso, de salvarme! En 2020 aparecieron una serie de medicamentos que tratan los síntomas, no la causa de la enfermedad – gracias a ellos, la capacidad pulmonar aumenta, el desarrollo de la enfermedad se ralentiza. En mi caso, me salvarían la vida... ¡Por desgracia, este tratamiento en Polonia no está cubierto por la seguridad social! Es necesario tener muchísimo dinero para tener esa oportunidad. El precio de un tratamiento anual es de más de un millón de eslotis (250.000 euros), ¡casi 100.000 eslotis (21.000 euros) al mes!

Tengo 28 años, vivo bajo los dictados de la enfermedad, nunca podré conseguir ese dinero por mi cuenta... Mi familia, mis amigos, mis conocidos... todos hacen lo que pueden para salvarme, pero aún no es suficiente... Tengo que pediros ayuda a vosotros, gente de buen corazón, esperando que consideréis mi vida lo suficientemente valiosa como para que dure.

Cada euro me da esperanza para poder vencer a la enfermedad. Cada uno de vosotros podéis salvar una vida... ¡Por favor, ayudadme! Salvadme...

Edyta

Edyta Wierzchowska

FRANÇAIS:

Je m’appelle Edyta et j’ai 28 ans. Depuis ma naissance je souffre de mucoviscidose. C’est une maladie génétique qui affaiblit progressivement tout mon organisme… Elle n’attaque pas seulement les poumons, mais aussi le pancréas, le foie, les intestins et les reins. Elle les noie de mucus épais et visqueux. J’ai de plus en plus grandes difficultés à respirer, les forces me manquent… J’ai peur, car je ne sais pas combien de temps je vais résister encore.

Chacun de nous a des rêves, les simples à réaliser et ceux qu’on ne peut malheureusement pas accomplir. Moi aussi, j’ai des rêves et le plus important est : l’envie de vivre… Je voudrais fonder une famille, aider les autres et c’est pour cette raison que j’ai commencé des études pour devenir assistante sociale, mais malheureusement la dégradation de mon état de santé a contrecarré mes projets. Même si la lutte contre cette maladie n’est pas facile, il est encore possible de sauver ma vie !

Depuis toujours, ma journée normale différait des journées des autres personnes. Je me lève très tôt, car je dois faire des inhalations et un drainage des voies respiratoires plusieurs fois dans la journée, pour me débarrasser du mucus qui s’accumule… Je prends chaque jour un grand nombre de médicaments, grâce auxquels je suis toujours en vie et je respire. La maladie a été diagnostiquée chez moi juste après ma naissance. J’ai vécu avec l’idée que ma vie était en danger de mort et que je pouvais partir prématurément – la mucoviscidose est un arrêt de mort précoce… J’ai essayé d’apprécier chaque jour, de voir les amis, de m’amuser, d’apprendre, de voyager, de découvrir le monde, de profiter de la vie tant que possible… Je savais que je pouvais ne pas avoir assez de temps.

Fin 2019, mon état de santé s’est fortement aggravé. Malheureusement, la maladie, dans ce combat de vie ou de mort, a commencé à gagner et à m’arracher mes rêves. Je ne peux plus respirer toute seule, je suis branchée à l’oxygène 24 heures sur 24. Mes fonctions pulmonaires sont à 20 % de leur capacité ! Tous les deux mois en moyenne, je passe environ trois semaines à l’hôpital, suite à l’aggravation de ma maladie. De plus, on a diagnostiqué chez moi le diabète. Les activités quotidiennes qui paraissent toutes simples, comme le bain, la préparation d’un déjeuner, représentent pour moi une grosse difficulté. Je suis très faible et je dépends de l’aide de mes proches qui heureusement me soutiennent toujours et qui ne m’ont jamais déçue.

Maintenant, je suis en période de qualification pour une greffe des poumons. C’est pour moi un espoir pour l’avenir, un espoir pour vivre. Mais le chemin est très long… Je dois passer la qualification, être dans un état de santé permettant la greffe et trouver un donneur. J’ai peur de ne pas tenir jusqu’à ce temps. Je sais que mes chances se réduisent de jour en jour. Je ne veux pas mourir, je veux vivre, rester avec ma famille, réaliser mes rêves – j’ai encore tellement de choses à vivre.

Il existe une chance pour m’acheter un peu de temps, pour me sauver ! En 2020, un traitement de fond est apparu, des médicaments qui ne traitent pas les symptômes, mais la cause de la maladie – grâce à eux la capacité pulmonaire augmente, le développement de la maladie ralentit. Dans mon cas, ils sauvent la vie… Malheureusement, en Pologne, ce traitement n’est pas remboursable ! Une grande somme d’argent est nécessaire pour obtenir une telle chance. Le coût d’un traitement annuel est de plus d’un million de zlotys (environ 220 000 euros), presque 100 000 zlotys (20 000 euros) par mois !

J’ai 28 ans, je vis sous la pression de la maladie, je ne peux pas obtenir une telle somme d’argent toute seule… Ma famille, mes amis, mes proches – tout le monde fait ce qu’il peut pour me sauver, mais c’est toujours insuffisant… Je dois vous demander de l’aide – vous, les personnes au cœur généreux, en espérant que vous considériez ma vie suffisamment précieuse pour qu’elle continue.

Chaque euro me donne de l’espoir pour combattre cette maladie. Chaque euro peut être celui qui me sauvera… Aidez-moi, s’il vous plaît ! Sauvez moi…

Edyta

Edyta Wierzchowska

РУССКИЙ:

Меня зовут Эдита. Мне 28 лет. С рождения я борюсь с муковисцидозом. Это генетическое заболевание, которое постепенно уничтожает мой организм… Оно атакует не только легкие, но и поджелудочную железу, печень, кишечник и почки. Заливает их густой и липкой слизью. Мне все сложнее дышать, у меня нет сил… Я боюсь, что не знаю, сколько еще выдержу.

У каждого из нас есть мечты, одни - легко реализовать, другие - к сожалению, невозможно. У меня тоже они есть. Одна - самая важная: я хочу жить… Я хотела бы иметь семью, помогать другим, поэтому я поступила на специальность "социальная работа". Но мои планы изменила болезнь. Несмотря на то, что борьба с заболеванием сложная, мою жизнь можно спасти!

Мой день отличается от дня здорового человека. Я встаю рано, потому что несколько раз в день мне нужно делать ингаляцию и дренаж грудной клетки, чтобы избавиться от накопившихся выделений… Каждый день я принимаю огромную дозу лекарств, благодаря которым я еще могу жить, дышать. Диагноз мне поставили почти после рождения. Я жила с мыслью, что моя жизнь находится в смертельной опасности, a я могу умереть скоропостижно. Ведь муковисцидоз - это ранняя смерть… Я старалась ценить каждый день - встречаться, развлекаться, учиться, путешествовать, узнавать мир, наслаждаться жизнью… Я знала, что у меня мало времени.

К концу 2019 года мое состояние резко ухудшилось. К сожалению, моя болезнь в этой борьбе между жизнью и смертью начала выигрывать и забирать все, о чем я мечтала. Я перестала самостоятельно дышать, 24 часа в сутки я должна быть подключена к кислороду. Мои легкие работают только на 20%! В среднем каждые два месяца с обострением заболевания я попадаю в больницу и провожу там почти три недели… Кроме этого, у меня обнаружен сахарный диабет. Каждый день, на первый взгляд простые вещи, как прием ванны или самостоятельное приготовление пищи, мне даются сложно. Я очень слаба и завишу от помощи близких, которые, к счастью, всегда меня поддерживают и никогда не подводили.

В данный момент я ожидаю трансплантацию легких, которая для меня является надеждой - надеждой на то, чтобы жить. Однако путь к ней длинный… Я должна пройти обследование, чтобы состояние моего здоровья было соответствующим, должен найтись донор. Я боюсь, что его не дождусь. Я знаю, что с каждым днем шансы уменьшаются. Я не хочу умирать, я хочу жить, быть со своей семьей, реализовать мечты - еще столько впереди!

Есть шанс, чтобы купить ценное время для моего спасения! В 2020 году появились препараты, которые лечат не последствие, а причину заболевания. Благодаря им, повышается объем легких, замедляется развитие болезни. В моем случае спасают жизнь… К сожалению, в Польше это лечение не финансируется! Необходимы огромные средства, чтобы получить этот шанс. Стоимость годового лечения - более миллиона злотых (около 19 300 000 рублей), почти 100 тысяч злотых (около 1 930 000 рублей) в месяц!

Мне 28 лет, живу так, как диктует болезнь, я сама никогда не заработаю таких денег... Моя семья, друзья, знакомые – все делают, что могут, чтобы меня спасти, но это все слишком мало... Я вынуждена Вас просить о помощи – люди с добрым сердцем, с надеждой, что мое желание Вы посчитаете достаточно ценным, чтобы оно исполнилось.

Каждый рубль дает надежду, что я могу победить болезнь. Каждый может стать таким, который спасет жизнь... Я очень прошу, помоги мне! Спаси меня...

Эдита

Edyta Wierzchowska

ČESKY:

Jmenuji se Edyta a je mi 28 let. Od narození bojuji s cystickou fibrózou. Jedná se o genetické onemocnění, které pomalu ničí celé mé tělo ... Ovlivňuje nejen plíce, ale také slinivku břišní, játra, střeva a ledviny. Naplňuje je hustým a lepivým hlenem. Dýchá se mi stále hůř, dochází mi síly. Bojím se, protože nevím, jak dlouho ještě vydržím.

Každý z nás má své sny, ty, které se snadno realizují, a ty, které bohužel nelze realizovat. Mám je také, jen jeden z nich je však ten nejdůležitější: Chci žít. Chtěla bych založit rodinu, chtěla bych pomáhat ostatním, proto jsem začala studovat sociální práci, bohužel mi plány zmařilo zhoršující se zdraví. I když boj s nemocí není snadný, můj život se dá ještě zachránit!

Můj den vždy vypadal jinak než den zdravého člověka. Vstávám brzy ráno, protože musím několikrát denně dělat inhalace a drenáž hrudníku, abych se zbavila přebytečného hlenu. Každý den užívám velkou dávku léků, díky nimž mohu stále žít a dýchat. Onemocnění mi bylo diagnostikováno krátce poté, co jsem se narodila. Žiji s vědomím, že můj život je ve smrtelném nebezpečí a můžu předčasně odejít - cystická fibróza je rozsudek předčasné smrti. Snažím si užívat každý den - setkávat se s přáteli,  jezdit na výlety, dostat co nejvíce ze života. Věděla jsem, že možná nebudu mít moc času.

Na konci roku 2019 se mé zdraví drasticky zhoršilo. Bohužel moje nemoc v tomto souboji „života a smrti“ začala vyhrávat a brát mi všechno, o čem jsem snila. Přestala jsem dýchat sama, musím být 24 hodin denně připojena ke kyslíku. Moje funkce plic je na hranici 20%! V průměru každé dva měsíce s exacerbací nemoci jdu do nemocnice a strávím tam asi tři týdny. Navíc mi byla diagnostikována cukrovka. Každodenní, zdánlivě jednoduché činnosti, jako je koupání nebo příprava jídla, jsou pro mě velmi obtížné. Jsem velmi slabá a závislá na pomoci svých příbuzných, kteří mě naštěstí vždy podporují a nikdy mě nezklamali.

V tuto chvíli jsem v procesu kvalifikace na transplantaci plic, což je moje naděje do budoucnosti - naděje na život. Cesta k jeho realizaci je však dlouhá. Musím projít kvalifikací, být dostatečně zdravá, musí existovat dárce. Bojím se, že se již nedočkám. Vím, že moje šance se každým dnem zmenšují. Nechci zemřít, chci žít, zůstat se svou rodinou, plnit si své sny - stále je toho tolik předemnou!

Nyní se naskytla příležitost „koupit“ si drahocený čas. V roce 2020 se objevily kauzální léky, které neléčí důsledky, ale příčinu onemocnění - díky nim se zvyšuje kapacita plic, vývoj nemoci se zpomaluje. V mém případě zachraňují život. Bohužel tato léčba není v Polsku hrazena! K získání takové šance jsou zapotřebí obrovské peníze. Náklady na roční léčbu přesahují zhruba 6 milionů korun, téměř 600 tisíc korun měsíčně!

Je mi 28 let, žiji pod diktátem své nemoci, sama nikdy takové peníze nezískám. Moje rodina, přátelé, známí - každý dělá, co může, aby mě zachránil, ale stále to nestačí. Musím vás požádat o pomoc - lidi s dobrým srdcem, s nadějí, že můj život bude pro vás dost drahocenný, abych si jej zachránila.

Každá koruna mi dává naději, že mohu vyhrát boj s nemocí. Kdokoli může být tím, kdo zachraňuje životy.... Pomoz mi, prosím! Zachraň mě…

Edyta

452 986,23 zł ( 35.34% )
Still needed: 828 473,77 zł
9300 donors

Donate via SMS

Phone number 72365
Content 0118521
2,46 zł (including VAT)
Send SMS now

Help me to promote this campaign

Baner na stronę

Follow important campaigns